Tak zase jeden den úzce spjat s realitou 
S vůní tvou, a touhou tou co nejde ovládnout 
Chvíli plout jen, tak ve dvou 
Pak si lehnout a být prost té radosti
Z toho že žít můžem,i když jen jednou,
Ale tim spíš člověk člověku blíž 
Dokud to nepochopíš 
Tak budu nekonečně psát 
Tisíce básniček 
A budeš jedním z mých...holčiček 

Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu 
Každej druhej má ženu 
Jen já žádnou neseženu 
Věra a Luděk a Radek s Ríšou 
Se poznali včera a už si spolu píšou 
Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke 
Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem 
Had má svojí hadici a maj spolu hádky 
Jen já rušim tradici a držím se matky 

Protože ta mi, vždycky říkala že život je jako bonboniéra,
A že je vcelku jedno kde začnu 

Tak jsem si řek, že když mám takovej pech 
Přeskočím na druhej břeh a zkusím štěstí na pánech 
Což vyrazilo dech především těm co jsem znal 
Snad proto v posledních dnech se drželi dál 
A já to nechápal a toužil po lásce 
A ve vroucím objetí, tak jako v pohádce 
Stal jsem se oběťí samoty v zajetí,
A že je ti to jedno...tak to mě celkem sebralo 

Vždyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu 
Každej druhej má ženu 
Jen já žádnou neseženu 
Věra a Luděk a Radek s Ríšou 
Se poznali včera a už si spolu píšou 
Vasil má Natašu a Imrich zase Ilke 
Ju Hon Li má Hokašu a Brabcová je s Jílkem 
Had má svojí hadici a maj spolu hádky 
Jen já rušim tradici a držím se matky 

Protože ji m&aacute;m r&aacute;d!<br />
			     <br />
			     Thanks to razvan