ta mala dama z poedmisti 
co umi lidem z dlani eist 
tam koeky zrana mivaj hlad 
po noci plny neoesti 
je pohladi a da jim jist 

po tmi se toula a ve dne spi 
a jeji oei vidij vic ne¾ my 
do¹ly mi slova, ja stal tam jen 
s touhle jedinou bych zemoel 

S touhle bych zemoel v jedinej den 
a jestli Vam to nestaei 
kdyby tam stala stovka ¾en, 
vyzvu ji k tanci a to netaneim 

Tam za trati svy doupi ma 
mince po ka¹nach posbira 
a pak je sklada na kolej 
stavi si chram, plechovej most 
u¾ po nim kraei prvni host 
tak a» ho nohy nebolej 

pro¹la si peklem a kouzla zna 
poejety mince poeita 
a kdo ji spatoi je zatracen 
s touhle jedinou bych zemoel 

S touhle bych zemoel v jedinej den 
a jestli Vam to nestaei 
kdyby tam stala stovka ¾en, 
vyzvu ji k tanci a to netaneim 

Budu si pamatovat na tu chvili 
kdy¾ hrala znilo to jak Paganini 
a ja u¾ vidil, ¾e jsem ztracenej 
zeptal se za kolik s pocitem viny 

S touhle bych zemoel v jedinej den 
a jestli Vam to nestaei 
kdyby tam stala stovka ¾en, 
vyzvu ji k tanci a to netaneim 

S touhle bych zemoel v jedinej den 
a jestli Vam to nestaei 
kdyby tam stala stovka ¾en, 
vyzvu ji k tanci a to netaneim